Prokopský lom




Umístění zastavení:

u parkoviště u Prokopského lomu.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.04176611,14.37211111

Již v roce 1931 navrhli geologové tehdejšímu Ministerstvu školství a národní osvěty ochranu jedinečné stěny pod později odstraněným kostelíkem sv. Prokopa – ani po osmdesáti letech nemá odpovídající ochranu zákonem…

Geologický průřez stěnou Prokopského lomu. Vlevo pod již neexistujícím kostelíkem sv. Prokopa přecházejí světlé masivní útesové vápence do deskovitých vápenců (podle Radima Kettnera, 1932).

Prokopský lom rozdělující přírodní rezervaci Prokopské údolí na západní a východní část, odkrývá další velmi zajímavý průřez vrstvami usazenin devonu. Ve spodní části stěny jsou odkryty šedé jílovité vápence, které se usazovaly v nejvyšší části mezinárodního časového stupně prag. V navětralých polohách na protější stěně lomu objevil ve dvacátých letech minulého století známý sběratel František Hanuš (1860 – 1937) bohaté naleziště zkamenělin pěkně zachovaných trilobitů, velkých mlžů, gastropodů a mechovek.

 

Jedinečný stromatoporový útes vznikal kousek pod rovníkem…

  Průřez
  kostrami stromatopor
  vytvářejícími prokopský devonský útes.

Nad šedými vápenci je odkryta více než 25 m mocná poloha masivního bělavého vápence, která zmenšuje svou mocnost směrem od údolí a přechází bočně do světlých deskovitých vápenců. Masivní vápenec představuje stromatoporový útes, který tvoří kostry vymřelých stromatopor podobných korálům. Nejčastěji jsou řazeny do třídy láčkovců nebo do  samostatné třídy mořských hub Sclerospongia. Stromatopory tvořily především útesy v nehlubokých teplých mořích siluru a devonu. Útes je hlavním důkazem, že se v této době mikrokontinent Perunika nacházel v jižním velmi teplém rovníkovém pásmu. Nadloží tělesa masívního vápence tvoří detailně provrásněné šedé vrstevnaté vápence s rohovci, které se usadily na začátku spodnodevonského mezinárodního časového stupně ems (u nás stupeň zlíchov) před asi 407 miliony let. Zejména útesové vysokoprocentní vápence byly těženy na výrobu vápna a později i cementu od sedmdesátých let devatenáctého století, kdy už byla Prokopským údolím vybudovaná železniční trať napojená na Smíchovské nádraží.

V místech, kde stojíte, stával do r. 1588 původní Dalejský mlýn, tvořený několika budovami. Mlýn se někdy v polovině 19. stol. změnil ve výletní restauraci na obrázku. Hostinec byl proslulý tím, že se zde až do konce 19. století každoročně pořádali začátkem července poutě ke kostelu sv. Prokopu. Tradice však postupně zanikla. V padesátých letech 20. století byla zbořena i restaurace a následně i kostel.

 

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková