Tůmův mlýn




Umístění zastavení:

na modré turistické značce v údolí Únětického potoka, pod lomovou stěnou.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.14677333,14.37741861

Tůmův mlýn

Jsme u jednoho ze zaniklých mlýnů, po kterém zbyl jen mlýnský rybník a zbytky náhonu. Jméno mlýn nese podle Josefa Tůmy, který ho koupil po smrti mlynáře Karla Trojana v roce 1830. Původně se však jmenoval Zadní mlýn a byl založen Filipem nebo Jiřím Trojanem okolo roku 1730, neboť starý (přední) mlýn svou kapacitou nestačil.

Pcháč zelinný
(Cirsium oleraceum)

Mlynář František Tůma založil nadaci ve prospěch nemajetných suchdolských dětí. Později mlýn vyhořel a byl adaptován k bydlení, posléze po 2. světové válce byla chátrající budova stržena.

Bývalé louky nad mlýnem zarostly nejdříve ostřicí ostrou a rákosem, nyní převládá nárůst olše a vrb. V rákosinách hnízdí řada druhů ptáků, jako např. rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) a rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris), kteří si staví košíčkovitá hnízda na stoncích rákosu. Byli tu zaznamenáni další ptáci typičtí pro močálovité biotopy, jako např. chřástal vodní (Rallus aquaticus), slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) a strnad rákosní (Emberiza schoeniclus).

Rákosník obecný
(Acrocephallus scirpaceus)

Chřástal vodní
(Rallus aquaticus)

Ze savců zde žije rejsec vodní (Neomys fodiens) a náš nejmenší hlodavec – myška drobná (Micromys minutus), která dobře šplhá po vysokých rostlinách na vlhkých místech.

Rejsec vodní
(Neomys fodiens)

Myška drobná
(Mycromys minutus)

 

 

Lomová stěna na naší straně potoka otvírá pohled na staré proterozoické břidlice a droby, uložené před více než 600 milióny lety na dně moře. V horní části stěny je zřetelná žíla odlišné barvy o mocnosti 1–2 m. Jedná se o vyvřelou porfyritovou horninu, která do těchto starých usazenin pronikla až později. Podobné žíly se vyskytují na více místech vltavského údolí. Lom samotný je jedním z více lomů v Tichém údolí, které nevhodným způsobem zasáhly do přírodního prostředí. Byl uzavřen v roce 1970 a od té doby probíhá velmi pozvolné osídlování skalní stěny křovinami, jasanem, na suťovitých místech roste divizna velkokvětá.

 

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková