Trojanův mlýn

Popis trasy



Umístění zastavení:

v údolí Únětického potoka na modré turistické značce u pěšiny odbočující k Trojanovu mlýnu.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.14734250,14.37347500

Na místě Trojanova mlýna se připomíná mlýn již koncem 12. století. Celé okolí bylo však již prakticky nepřetržitě osídleno od počátku neolitu v 5. tisíciletí př. Kr. Slované v 6. stol. po Kr. si vytvořili první hlavní centrum na Levém Hradci, později i na Pražském hradě. V okolí Trojanova mlýna procházela stezka, která spojovala hradiště v Levém Hradci s tzv. dlouhou cestou (Via magna), která vedla z Hradčan přes Podbabu, Suchdol, sedlo Kozích hřbetů a Únětice do severských zemí. Sloužila kupcům, kteří obchodovali s jantarem a jiným severským zbožím. Tato tzv. přemyslovská stezka byla donedávna dochována jako pěšina, která pod Trojanovým mlýnem křižovala údolí Únětického potoka. V posledních dvaceti letech přestala být definitivně užívána a zarostla křovím a paměť krajiny tak mizí. Současně zmizelo i travinné společenstvo s válečkou prapořitou, typické pro úvozové cesty v teplé krajině.
Zemědělské využívání okolní krajiny se až do nedávna zaměřovalo na chov domácích zvířat, a to zejména ovcí. V historických pramenech jsou doloženy značné počty ovcí již v 16. stol. Ke konci 18. stol. při soupisu za Josefa II. bylo ve dvoře v Suchdole 1000 ovcí a 4 sedláci měli po 100 kusech, další zvířata vlastnili baráčníci a domkáři. Tyto vysoké počty zvířat se pásly na svazích Tichého údolí, které bylo úplně odlesněno. Od poloviny 20. stol. pastva zcela ustala a údolí bylo záměrně zalesňováno a zarůstalo spontánně až k současnému druhotnému lesu na všech biotopech.

 

Mlok skvrnitý (Salamandra salamandra)

Užovka obecná (Natrix natrix)

 

 

Na trase naučné stezky se můžeme setkat s ještěrkou obecnou (Lacerta agilis). Sameček je na bocích a na spodní straně těla zbarven zeleně a samička zelenou barvu nemá. Na svazích mezi Spáleným a Trojanovým mlýnem žije i naše nejvzácnější a největší ještěrka – ještěrka zelená (Lacerta viridis). Sameček i samička mají hřbet zbarven zeleně, samci mají velkou hlavu a hrdlo je nápadně modré. Slepýš křehký (Anguis fragilis) žije skrytě a pohybuje se pomalým plazením. Mylně bývá považován za hada. Kolem Únětického potoka se vyskytuje užovka obecná (Natrix natrix), která výborně plave a potápí se. Zaznamenán zde byl i výskyt užovky hladké (Coronella austriaca). Všechny druhy našich plazů jsou zákonem chráněny a je samozřejmě přísně zakázáno je chytat nebo zabíjet.

Slepýš křehký (Anguis fragilis)

Ještěrka obecná (Lacerta agilis)

 

 

Na levém břehu potoka mezi Trojanovým a Tůmovým mlýnem je strmá stráň, kde jsou zachovány ještě poněkud rozsáhlejší porosty vřesu, které vyžadují péči při jejich nutném zmlazení. Tyto porosty se udržují v horní polovině svahu, kde je uložena štěrkopísková terasa dávné Vltavy (podrobněji viz zastávka 9).

Vřes obecný
(Caluna vulgaris)

Paličkovec šedavý
(Corynephorus canescens)

 

 

 

 

 

 

 

Na počátku 70. let byl v Trojanově mlýně natočen televizní seriál „Byli jednou dva písaři“ s nezapomenutelnými herci Miroslavem Horníčkem a Jiřím Sovákem.

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková