Maxmiliánka

Popis trasy



Umístění zastavení:

na konci roztocké ulice Tiché údolí u Maxmiliánky a Koliby (modrá turistická značka).

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 50.15247167,14.38546056

Maxmiliánka byla původně výletní restaurace v rakousko-švýcarském stylu,postavená před r.1896, z níž se zachoval zchátralý dřevěný pavilon. Kolem roku 1924 zde byl postaven dvoupatrový hotel.

Zde u bývalé výletní restaurace končí zástavba obce Roztoky a otvírá se před námi údolí Únětického potoka. Jeho niva, původně zarostlá olšovo-jasanovým luhem, byla v minulosti přetvořena mlýnskými úpravami.
Vznikly náhony, mlýnské nádržky a v okolí kosené louky. Mlýny zde byly od Roztok po Únětice čtyři – Malý mlýn (později zakoupený pro rodinu Braunerovu, dnes součást Středočeského muzea), Spálený mlýn, Tůmův mlýn a Trojanův mlýn.

Dnes již žádný z nich neplní původní funkci, louky zarostly rákosem a olšemi, místy jsou patrné pouze zbytky náhonů a rybníčků.
Potok protéká přirozeným korytem, které je lemováno vrbami a olšemi. V nitrofilním podrostu zaujme pouze krabilice zápašná a kakost bahenní.

Na pravém břehu Únětického potoka končí západní okraj roztockého Velkého háje, přes údolí na levém břehu potoka navazuje Malý háj. Na těchto svažitých částech lesa vystupují nevýživné proterozoické břidlice, a proto je les z dubů a habrů podrostlý jen chudou květenou a také půdní zvířena je ochuzena. Je to i v důsledku dlouhodobého hospodaření v lesích na tzv. pařezinu, kdy se mýtí mladé stromy na palivo a ponechají se pařezy, které obrůstají vegetativními výhony. V minulosti se také hrabalo listí na stelivo do stájí, čímž se lesu odnímaly živiny. V takových lesích pak rostou většinou jen nenáročné trávy, jako metlička křivolaká a lipnice hajní, a často je obsazují nově se šířící druhy, jako je v současnosti netýkavka malokvětá, původem z Malé Asie.

Význam i malého výchozu bazické vyvřeliny pro vegetaci můžeme vidět na ostrohu nad restaurací. Jsou tu zbytky malé stavbičky, což byla výrovka, kde byl uvázán výr, na kterého menší ptáci útočili a byli chytáni do sítí a na lep. Na otevřené skalce pak najdeme náročnější rostliny teplomilné skalní stepi, jako je kavyl Ivanův, tařice horská, mateřídouška panonská apod.

Tařice horská
(Alyssum montana)

Únětický potok je vzhledem k malému průtoku vody velmi citlivý ke znečištění. Hlavním znečišťovatelem je letiště Praha-Ruzyně, odpadní vody z přilehlých obcí a zemědělská činnost. Kvalita vody v jednotlivých ukazatelích je hodnocena jako znečištěná až velmi silně znečištěná. Žije zde hrouzek obecný (Gobio gobio) a pravidelně je sem vysazován pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a pstruh obecný forma potoční (Salmo trutta morpha fario).

Pstruh duhový
(Oncorhynchus mykiss)

Hrouzek obecný
(Gobio gobio)

 

 

 

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková