Popis trasy
Umístění zastavení:
u louky na rozcestí pod skalním hřebenem.
Technický stav: zastavení je poškozené
GPS souřadnice: 50.123181388,14.424014722
Velká skála je geologicky nejzajímavější a současně nejvýše položené (314 m. n. m.) zastavení na trase. Celé území tvoří výrazný skalní hřeben, který je zčásti ukrytý mezi stromy. Je tvořený buližníky (silicity) a na úpatí buližníkovou sutí. Masiv vystupuje ze sprašových sedimentů.
Celý masiv pochází ze starohor, to znamená z doby před 600 mil. lety. V této době se z vyvěrajích termálních roztoků vznikajících vulkanickou činností začíná vytvářet na dně starohorního moře základ křemité hmoty, ze kterého jsou buližníky tvořeny.
Buližníky vznikaly buď v bezprostřední blízkosti termálního výronu srážením a dehydratací křemité hmoty (buližník světle zbarvený) nebo dále od termálního výronu za menší teploty a za účasti řas, sinic a jiných organismů (tmavě zbarvený).
Horotvorné pohyby před 550 mil. let zapříčinily ústup starohorního moře, zvrásnění a slabou přeměnu hornin. Souší nezůstala Trojská kotlina příliš dlouho, za dalších 55 mil. let (tj. před 495 mil. let) bylo území zalito prvohorním mořem, ze kterého spolu s dalšími buližníkovými suky vyčnívala i Velká skála. V období starších prvohor pokračovalo usazování a vulkanismus. Působením hercynského vrásnění ustoupilo i prvohorní moře (před 360 – 380 miliony let).
Po dobu dalších 250 mil. let jsou Velká skála a další buližníkové suky v Českém masivu ovlivňovány erozí.
Odnosem usazenin působením větru a vody je Velká skála vypreparovaná z měkčích hornin. Asi před 100 mil. let byla Velká skála vlivem poklesu území severní poloviny Čech zalita druhohorním mořem a překryta vrstvou usazenin. Po dalších asi 15 milionech let moře z Čech opět ustoupilo. Starší horniny jsou v třetihorách obnaženy erozní činností vody.
Ve čtvrtohorách se zejména vlivem střídání studeného a teplého klimatu erozní činnost dále zvýrazňuje.
Vegetační kryt je zde velmi chudý a z velké části tvořený nepůvodními společenstvy. Úpatí svahů pokrývá druhotně vysázený modřín, akát a borovice černá. Původní společenstva nalezneme ve vrcholových částech masivu. Jsou to především porosty s dominantním vřesem.
Na čtyřech leteckých snímcích pak můžete vidět, jak postupuje výstavba v okolí Velké skály.
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0004.jpg
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0005.jpg
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0003.jpg
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0002.jpg
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0005.jpg
Popisky obrázků:
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0004.jpg : Velká skála na leteckém snímku z roku 1953. Hranice chráněných území Havránka a Velká skála jsou vyznačeny červeně.
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0005.jpg : v roce 1975
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0003.jpg : v roce 1996
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0002.jpg : v roce 2004
obr. panely_bot_Stránka_10_Obraz_0005.jpg : Vrchol Velké skály skýtá krásnou vyhlídku na celou Prahu.