Otec a syn Nickerlové

Popis trasy



Umístění zastavení:

na odbočce k pamětní desce Franze Antona Nickerla, na vyhlídkové terase.

Technický stav: zastavení je nepoškozené
GPS souřadnice: 49.9665300, 14.4117011

Kolem osob a dějů, které se váží k tomuto památníku, vybudovanému zde r. 1873, vznikl záhy jakýsi kolotoč mýtů a omylů, jejichž základem byla záměna dvoupražských entomologů 19. století – Franze Antona Nickerla a Emanuela Lokaye, kteří shodou okolností prováděli kdysi své výzkumy a sběry hmyzu mj. v okolí Závisti. Památník neměl přímo nic společného s nálezy vzácných broučích hostů v mravenčích hnízdech (jak bylo donedávna tvrzeno). Byl vybudován, aby připomínal vědecké zásluhy evropsky proslulého lepidopterologa (motýláře) Franze Antona Nickerla – a dnes můžeme doplnit – i členů jeho rodiny!

Nickerlové – pozoruhodná rodina působící v Praze 19. a začátku 20. století

Německá rodina Nickerlů se do Prahy přestěhovala někdy po r. 1800 z Toužimi. Vztahy Čechů a Němců v dvojjazyčné Praze té doby byly často vyostřené. Členové rodiny Nickerlů však projevovali vzácný takt ve vztahu ke všemu českému a své vědecké práce publikovali paralelně v obou jazycích. Franz sám, i jeho syn a vnuk byli neobyčejně pilní, všestranní a činorodí, jak ukazuje množství jejich aktivit vědeckých – a jak zde prvně upozorníme – i kulturních, zejména na poli hudebním.

Prof. MUDr. Franz Anton Nickerl

Prof. MUDr. Franz Anton Nickerl (1813 – 1871) – otec

Původním vzděláním lékař, zasvětil celý svůj život přírodním vědám, hlavně entomologii. Shromáždil pozoruhodnou sbírku motýlů, mezi nimiž objevil pro vědu nové druhy (především mezi drobnými „mikry“), publikoval první vědecké práce o motýlí fauně Čech (od r. 1837) a stal se, jako mezinárodně uznávaná a oceňovaná vědecká osobnost, zakladatelem české vědecké lepidopterologie. Jeho sbírky i již neuskutečněné vědecké plány převzal po jeho smrti syn Ottokar, který nechal na otcovu paměť vybudovat tento památník s pamětní deskou.

Prof. MUDr. Ottokar Nickerl

Prof. MUDr. Ottokar Nickerl (1838 – 1920) – syn

Rovněž lékař, který se po celý život věnoval intenzivně přírodním vědám. Velmi úspěšně pokračoval v činnosti otce, včetně rozšiřování sbírek přírodnin a publikování cenných katalogů české fauny (zejména dvoudílný přehled motýlů Čech z let 1894 a 1897, obsahující 2130 druhů). Ottokar N. přežil svoji manželku, čtyři děti bez potomků a v závěru života učinil mimořádně ušlechtilé rozhodnutí: veškerý majetek, sbírky přírodnin (jen počet exemplářů hmyzu byl odhadnut na půl milionu!), do kterých byly zařazeny i bběry známých českých cestovatelů té doby (Holub, Vráz, Kořenský aj.), vědeckou knihovnu a výnos z prodeje rodinného domu na Václavském náměstí odkázal Českému muzeu. Dar, jehož finanční hodnota byla odhadnuta na více než milion prvorepublikových korun, podnítil rozvoj české entomologie a zařadil O. Nickerla mezi nejvýznamnější mecenáše Českého – dnes Národního muzea.

Do dnešních dnů zůstala prakticky nepovšimnuta další pozoruhodná činnost rod. Nickerlů – aktivní láska k hudbě. V pozůstalosti se nalézají rukopisné noty pro koncertní kytaru z r. 1830. Zdá se tedy, že již Franz Anton hrál dobře na kytaru. Ottokar, vynikající klavírista, byl navíc velmi plodným skladatelem, a to již od útlého věku. Složil řadu nečíslovaných a celkem 75 číslovaných děl (poslední z r. 1869) – především skladby klavírní a německé i české písně a sbory. Jeho klavírní skladby byly zřejmě ve své době populární, značná část jich vyšla tiskem v Praze i v zahraničí. Pro dokreslení vztahu německého vědce a umělce k českému prostředí stačí uvést, že zhudebňoval i české vlastenecké texty. Symbolicky pak působí zhudebněná báseň Vítězslava Hálka, jehož památník stojí rovněž v Břežanském údolí, v místech, kde vznikaly Večerní písně, a na které bylo tenkrát od pamětní desky F. A. Nickerla dobře vidět.
 
J. Tichota ©
 

O obnovení pamětní desky F. A. N. se zasloužil Městský úřad Prahy 12, Spirituál kvintet, Česká společnost entomologická a pánové Dr. Jiří Tichota, Ing. Jan Liška, Ing. Martin Zelenka. Fotografie z Archivu Národního muzea Praha.

Výběr literatury: Z. Koleška: Seznam biografií čs. entomologů, Zprávy Čs. společnosti entomologické 10, Praha 1988; Jiří Tichota: In memoriam F. A. Nickerl, aneb zamotaná historie, Živa 3, 2001; Jan Liška: In memoriam F. A. Nickerl & O. Nickerl, VII. lepidopterologické kolokvium, Olomouc, 2013.

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková