Na Vyskočilce




Umístění zastavení:

na cyklistické stezce asi 10 metrů před koncem postranních betonových zátarasů.

Technický stav: zastavení již neexistuje
GPS souřadnice: 50.02976222,14.39733944

Tak se jmenoval zájezdní hostinec, který se nedaleko odsud dříve nacházel. Možná Vás to překvapí, ale kdysi tady bývala hranice Berounského kraje. Jakub Arbes poznamenává, že v průčelí hostince byl nápis: „Vítám tě, poutníče, v kraji Berounském.“ Dnes názvem „Vyskočilka“ označují geologové zdejší skalní sráz.

Geologické zajímavosti a paleontologické nálezy

V nižší části stěny vystupuje ložní žíla vyvřelé horniny – silurského bazaltu (diabasu). Ložní žíla vnikla nehluboko pod tehdejším povrchem mořského dna do sedimentů, které ve svém okolí přeměnila.

Stratigrafické členění siluru

Zde uvádíme podrobnější stratigrafickou tabulku siluru, kde jsou ukazujícím prstem vyznačeny vrstvy, před kterými právě stojíte.

 

Tento bazalt má proti původní stavbě pozměněné minerální složení: tmavé minerály a některé živce se změnily v zelenavé minerály chloritové skupiny aj., takže se původní tmavá až šedočerná barva změnila na zelenou a hnědozelenou.

Na zvětralém povrchu skal je zřetelně patrný kulovitý rozpad diabasu. Tato textura byla podmíněna již při tuhnutí magmatu, kdy krystalizace probíhala kolem pomaleji tuhnoucích center. Pro tyto tvary existuje zdejší místní název „chuchelské růžičky“. Uvidíte je zde na fotografii nebo přímo v terénu o několik metrů dál na skále za velkou tabulí Lesů hlavního města Prahy.

Ložní žíla svým teplem i přínosem těkavých látek přeměnila i své nadložní horniny, kterými jsou mořské sedimenty staršího siluru vyvinuté zde jako černé graptolitové břidlice. Ty jsou bohaté organickým uhlíkem a chovají hojné zbytky graptolitů. Graptoliti byli drobní živočichové ze skupiny Polostrunatci (Hemichordata), kteří vytvářeli kolonie volně se vznášející v mořské vodě. Z graptolitů zbyly rozpadlé části jejich kolonií jako pilkám podobné, matně lesklé, rovné nebo spirálovitě stočené zbytky.

 

Na obrázku jsou ukázky graptolitů z této lokality:
1 – Monoclimacis vomerina
(a – dospělá, b – počáteční část),
2 – Monograptus priodon,
3 – Monograptus dubius,
4 – Retiolites geinitzianus,
5 – Cyrtograptus murchisoni,
6 – Barrandeograptus pulchellus,
7 – Stomatograptus grandis

 

Kuklík městský (Geum urbanum)

 

 

 

 

 

Vliv hornin na vegetaci

Na rozdíl od pevných deskovitých vápenců jsou břidlice málo odolné, jejich povrch se snadno rozpadá na ploché úlomky a při deštích splavuje. Pro rostliny je velice obtížné takovéto pohyblivé substráty osídlit a udržet se na nich. Jejich kořeny jsou obnažovány, nadzemní orgány zasypávány splavovanými úlomky atd. Navíc jsou břidlice chudé na důležité živné látky a naopak bohaté na sirné sloučeniny, které se uvolňují z materiálu pyritu, který je obsažen v břidlicích. V důsledku toho rostou na břidlicích zcela odlišné druhy než na vápencích.

Rostlinné společenstvo

Do přírodního vývoje zde zasáhl i člověk výsadbou trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia)višně mahalebky (Cerasus mahaleb). Tyto dřeviny měly zpevnit svahy stále se sesouvající na silnici a domky pod svahem. Tuto svou úlohu splnily jen zčásti a zasloužily se naopak o proniknutí různých plevelných druhů na skály, dru

hů, které by bez působení akátu na půdu na těchto místech nikdy nerostly: měrnice černá (Ballota nigra), kuklík městský (Geum urbanum), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) apod. Porost akátu v současné době odumírá a v jeho zástinu se prosazují hlohy, ve vrcholových partiích skály i duby včetně vzácného dubu šipáku (Quercus pubescens).

Stáhnout tabuli v PDF

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková