Lom u kapličky

Popis trasy



Umístění zastavení:

u lomu u kapličky. Na vedlejší fotografii je kaplička zachycena z doby před několika lety, dnes bohužel vypadá podstatně hůř, stejně jako její okolí.

Technický stav: zastavení již neexistuje
GPS souřadnice: 50.038166389,14.40407361

Kaplička

Kaplička stojí v místech, kde se odpradávna říká „na Křenkově“. Byla postavena v r. 1742 francouzskými vojsky při obléhání Prahy jako prachárna. Později sloužila dělníkům v lomech jako skladiště materiálu. Na kapličku byla upravena v roce 1847 po neštěstí v lomu dcerou majitele lomů Marií Hergetovou. Kaplička je zasvěcena Panně Marii Bolestné.

Lom

Lom u kapličky je znám jako důležitý odkryv ve spodnodevonských vrstvách a jedná se o jednu z největších pozoruhodností Barrandienu a starších prvohor vůbec. Přístupné jsou hlavně dvorecko-prokopské vápence pražského souvrství, nad nimi v nejvyšší části stěny vystupuje mohutná lavice zlíchovských vápenců, která se usazovala na samém počátku období dnes označovaného jako zlíchovský stupeň spodního devonu a která podlehla hloubkovému zvětrávání.

Její vápence představují zbytek detritického lemu obklopujícího korálový útes. Ten se nalézal pravděpodobně jihovýchodně odtud a dávno ho již odnesla eroze. Lem, který sem byl přemístěný mořskými proudy a skluzy, je tvořen korálovou drtí a druhotně uloženými zbytky schránek a koster neobyčejně rozmanité a druhově bohaté fauny původního útesu a útesových svahů.

Deskatý korál

Zdejších lavicovitých vápenců s množstvím zkamenělin si poprvé všimnul (a r. 1917 o nich publikoval zprávu) mladý asistent Vysoké školy báňské v Příbrami Radim Kettner, později významný geolog, univerzitní profesor a akademik. Mezi odborníky se proto vžil název „Kettnerův korálový obzor u kapličky“.

Již ve dvacátých a třicátých letech minulého století se tu podařilo získat vypíráním obrovské množství dosud nepopsaných fosilií. Později byl obrázek života na okraji někdejšího útesu ještě zpřesněn: jeho základem byli ostnokožci, zejména lilijice, které vytvářely na dně celé porosty. Mezi nimi se často usazovali větevnatí koráli a různé druhy ramenonožců, méně hojné byly kolonie korálů deskatých (připomínajících svými plochými trsy včelí plástve), koráli drsnatí a mechovky. Vzácností nebyly ani jako pěst velké ježovky, naopak řídké jsou nálezy členovců včetně trilobitů.

Hlavový štít trilobita Phacops delphinoides

 

 

Mechovka Pseudoisotrypa bohemica

 

Ramenonožec Leptagonia zlichovensis

 

Stratigafická tabulka

Zde uvádíme podrobnější stratigrafické schéma devonu, kde jsou ukazujícím prstem vyznačeny zde zastoupené vrstvy.

 

 

Vegetace

Větvička trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia) s květem a listem a jeho plod

Dno tohoto lomu, stejně jako další podobné lokality, které ještě cestou uvidíte, zarůstá rychle se šířícími dřevinami jako je bříza,

osika, jasan a zejména agresivně se šířícím akátem. Ty je třeba periodicky odstraňovat, protože jinak by znemožnily přístup ke geologickým vrstvám a k jejich studiu.

O akátu se mnoho lidí domnívá, že je to květina nebo keř, ale jedná se o strom. Poznáte ho podle výrazných bílých květů, hluboce rozbrázděné kůry kmene a dlouhých trnů – odtud i jeho český název trnovník akát. Tento u nás nepůvodní druh pochází ze Severní Ameriky a u nás byl svého času (zejména koncem 19. a začátkem 20. století) vysazován na výslunné stráně. Hlavním důvodem tehdy byla protierozní ochrana těchto příkrých svahů, na nichž se pro nedostatek vláhy naše domácí dřeviny špatně ujímaly, a poukazovalo se také na význam květů akátů pro včelí snůšku medu. Akáty však díky své agresivitě (mění chemismus půdy a vylučují do ní látky, které jsou pro většinu ostatních rostlin toxické, navíc mají obrovskou zmlazovací schopnost) na těchto místech zlikvidovaly původní teplomilnou vegetaci, a tak tu včely již v průběhu roku nenacházejí tolik potravy jako dříve.

 

 

 

Stáhnout tabuli v PDF

 

© 2017 Všechna práva vyhrazena | Vytvořila webnika.cz - Veronika Petříková